PAVLÍNA, dívka Oceánu. Rozhovor s Pavlínou Hlavačkovou

16.01.2019

O lásce k oceánu, ke svobodě, vlastní unikátnosti. O odvaze, nelpění a existenci v přítomnosti...

1, Pavlín, miluju knihu, kterou jsi napsala. I když já ji znám velice dobře, ráda bych, abys nám všem o ní řekla víc. Jaká témata kniha obsahuje?

Do knihy jsem sepsala své životní pravdy. Jednoduché pravdy, které jsem ve svém životě dosud vyzkoumala. Pravdy, které vnímám jako zásadní, přitom nejsou ultimátní. Jsou to možnosti, jak se na věci dívat. Všechno, co v knize píšu, je z mého života. Píšu o tématech, která dnes a denně žiju. Svoboda, propouštění, naše přirozenost a unikátní dary, jak se nevzdávat a jít si svojí vlastní cestou. Jak důvěřovat životu a důvěřovat především sobě a svoji vnitřní síle, a tím si tvořit svou realitu.

Nevím, co bych o knize více řekla. Cítím, že by o ní měl mluvit někdo jiný, kdo jí četl, protože to je to podstatné. Někomu kniha může zcela změnit život a pro někoho moje slova nebudou znamenat vůbec nic.

Přeju si, aby má kniha mluvila za mě, a ne, abych já mluvila za knihu.

2, Proč ses odstěhovala k oceánu?

Moje nejkratší odpověď by byla: Jsem tu doma. Cítím se tu doma jako nikde jinde.

Vždycky jsem v sobě měla touhu žít u oceánu. Už od dětství ke mně chodila pravidelně představa, ve které já žiju v domě na pobřeží. Tehdy jsem si říkala: "Hm, zajímavé," a dál se tím nezabývala. Ale oceán se mnou byl pořád.

Pamatuju si, jak jsem se poprvé potkala s oceánem naživo. Bylo to před sedmi lety při cestování po Sumatře. Moje první setkání s oceánem a taky moje první chycená vlna. Byla to láska. Cítila jsem hluboko uvnitř, že oceán patří do mého života. Oceán a surfování.

Když jsem u oceánu, je pro mě mnohem snadnější napojit se na sebe, vnímat sebe a svůj kompas, vnímat svou moudrost, vidět věci jasněji, z nadhledu a cítit důvěru a klid. Když jsem u oceánu, jsem doma.

Dlouhá léta jsem cítila, že patřím k oceánu, a jak jsem si dovolovala být čím dál víc sama sebou a žít podle sebe, volání oceánu se jen zesilovalo. Od života jsem dostávala čím dál více zpráv a impulsů, které mě směřovaly na pobřeží oceánu, až jsem jednoho dne odletěla a teď to bude dva roky, co žiju u oceánu.

Cítím se tu dobře, správně, jsem tu doma, venku i uvnitř. Nejde o místo, jde o oceán, pobřeží oceánu a celkovou atmosféru. Jako by s oceánem velký střípek skládačky v mém životě zapadl, kam má. Teď žiju na portugalském pobřeží a uvidíme, kam mě život zavolá dál.

3, Co pro Tebe znamená svoboda, nelpění, odevzdání se, existence, volnost?

To vše je pro mě velmi důležité. To vše je život.

Svoboda je pro mě žít ve své nejvyšší přirozenosti a opravdovosti. Svoboda je dělat, co si přeju dělat a co mi dělá dobře, a nedělat nic, co si dělat nepřeju a co mi dobře nedělá. Svoboda je znát dobře sebe a věřit sobě, věřit svému vnitřnímu kompasu a vědět, že ať se bude dít v mém životě cokoliv, umím se rozhodnout správně. Svoboda je mít neustále možnost volby a vždy volit v přítomném okamžiku to, co cítím jako nejlepší možnost.

Nelpět a umět věci propustit je silné téma v mém životě. Teprve když přestávám lpět na tom, co bylo, co bude a co by mělo být, v ten moment se otevírám skutečné svobodě. Osvobozuju svou mysl a otevírám se nekonečným možnostem a potenciálu toho, jak by věci mohly být.

Pro mě bylo nejdůležitější, a doteď je, opouštět jakékoliv jasně definované představy a očekávání toho, jak si myslím, že by věci měly být.

Mám vize a přání, to ano. Vidím možnosti a z těch si vybírám scénář, který se mi líbí a který mně osobně přináší radost a klid. Ale nelpím na tom, co se má stát a jak se to má stát. Věřím v tu nejlepší možnost, přitom nelpím na dané představě a zůstávám otevřená možnostem.

4, Co v životě miluješ dělat, tvořit? Co Tě baví? Do jakých oblastí jsou směřované Tvé dary a talenty?

Asi nejvíc ze všeho mě baví zkoumat. Zkoumat cokoliv mě zrovna zajímá. Nemohu jmenovat jednu věc, jednu činnost, jedno téma. To nejsem já. Zkoumám to, co mě zrovna zajímá, co mě vzrušuje, láká a baví. A zrovna tak to mám s tvořením.

Pokud tvořím, co mě baví, vše plyne, vše se skládá, a já přitom objevuju, jak věci z teorie fungují v praxi, a dozvídám se spoustu nových věcí o sobě i o životě. To mě baví. Když tvořím, nejde o to, co vytvořím, jde především o proces. A když mě baví proces, pak to, co vytvořím, je vždy perfektní a vyjadřuje přesně to, co jsem si přála vyjádřit.

Následuju svůj kompas, jdu za tím, co mě inspiruje a volá ke mně. Nakonec nejde o to, co dělám. Jde o to, že jsem napojená v přítomnosti a následuju svou intuici, když danou činnost dělám. Pak do ní promítám sebe, svoje dary, hodnoty, svou kreativitu, svůj pohled. To, jaká jsem, se promítá do všeho, co dělám a tvořím.

5, K čemu dle Tvého názoru je přínosné, aby lidé byli více individuální. K čemu je hodnotná jejich vlastní unikátnost, individualita a odlišnost?

Věřím, že každý z nás je unikátní od narození. Unikátnost je naše přirozenost.

Když poslouchám sebe a rozhoduju se podle sebe, pak začínám následovat svou vlastní unikátní cestu, ať jde o cokoliv. Začínám následovat to, co je přirozené, zdravé a správné pro mě, a přestávám se řídit tím, co je ve společnosti či v mém okolí nastavené jako obecně správné, zdravé, dobré.

Když žiju to, co je pro mě přirozené, pak se jednoduše cítím dobře ve vlastní kůži. Jsem v sobě doma.

A to je osvobozující pocit vnitřního klidu a štěstí, který bych přála každému.

Pokud si přeju být opravdu šťastná, pak je podle mě zcela zásadní objevit, kdo jsem já a jaká je moje přirozenost. Dovolit si objevit, co mě osobně přináší naplnění, klid, úlevu, a to do svého života přivítat. Zkrátka dovolit si žít podle sebe, správně pro sebe.

6, Velmi si Tě cením pro Tvé hodnoty směrem k planetě, životu, lidstvu, zvířatům atd. Kdybys mohla mít 3 přání, která by mohla ovlivlit naši planetu a život na ní, jaká přání by to byla?

Mohla bych říct spoustu konkrétních přání jako: Zrušit velkochovy a jiné krutosti ke zvířatům. Změna rigidního školského systému. Stop válkám o moc a území. Ale to všechno je jen vedlejší produkt nás všech. Tenhle svět spolu-tvoříme my všichni tím, jak žijeme. I kdybych měla moc ze dne na den zrušit velkochovy nebo vymazat války, co probíhají, nevěřím, že by se tím vlastně cokoliv změnilo. Ne skutečně. Protože každá změna začíná u jednotlivce. Každá změna začíná u mě, uvnitř mě.

A tak moje přání je jediné. Přeju si, aby čím dál více lidí začalo následovat sebe a žít to, co cítí uvnitř jako pravdu. Přeju si svět, ve kterém lidé naslouchají svému nitru, naslouchají své vlastní moudrosti, a tím cítí svou vlastní moc a hlavně lásku k sobě. Lásku ke své vlastní nádherné unikátnosti.

V takovém světě si přeju žít a takový svět si volím pro sebe tvořit. Každá volba se počítá.

Láska ke své vlastní nádherné unikátnosti...

Rozhovor s Pavlínou Hlavačkovou jsem vytvořila,

- protože miluju její tvorbu

- protože si velmi vážím jejího pohledu na svět a jejích hodnot

- protože ji považuji za velmi inspirující, kreativní a unikátní bytost  

- protože mi Pavlína dala možnost být pozorovatel tvorby její knihy, napsat k ní úvodní slovo a ilustrovat

Pavlína, dívka oceánu.
Pavlína, objevující nové směry.
Pavlína, zkoumající život a jeho fungování.
Pavlína, milující opravdovost a posilující odlišnost.
Pavlína, individuální tvůrkyně bez konce a začátku.
Pavlína, vizionářka plná nápadů, inspirace a nekonečna možností. 
Pavlína, neohrožená, odvážná a odhodlaná jít vpřed.
Pavlína, procházející skrze strach, limity a omezení.
Pavlína, bezpodmínečně přijímající a svobodně existující.
Pavlína, uctívající hodnoty života, vesmíru a zázraků....

Zaujala vás Pavlína a její pohled na svět? 

Zajímá vás její kniha 52 možností? 

O její knize se více dozvíte na této webové stránce: 

www.52moznosti.cz


Velmi mě bavilo pro vás vytvořit rozhovor s Pavlínou Hlavačkovou 

a napsat za sebe pár slov na závěr. 

s láskou a radostí,

Daniela Boháčová